Tchýně v kuchyni
Krátké zaklepání, dveře se otevřou, a hned v nich se ozve tchýňka z druhého bytu dvougeneračního domku: „Pavlíku, promiň, že ruším, ale praskla mi žárovka v komoře, a já potřebuju vidět na ty zavařeniny, abych je nemusela nosit ven na světlo každou zvlášť… Jé, promiň, já netušila, že vy tady takhle za denního světla na kuchyňské lince, to by si ke mně tvůj táta, dej mu pánbůh věčnou slávu, nikdy nedovolil. Tak pak se, prosím tě u mě zastav.“
Pavel s Věrkou by se byli pro jistotu i zamkli, zvlášť když dobře vědí, že jim babička takovéhle nečekané vpády do soukromí občas dělá. Ale když ono to na oba přišlo tak náhle, stačil jen jediný pohled. Nu a teď jsou z toho najednou rozpačití, a rázem je po vášni. Nevadí, večer dají malou Marušku brzy spát a všechno si vynahradí.
Myšák
Pavel odvyprávěl Marušce její oblíbenou pohádku o princezně a sedmihlavém drakovi, aby rychle usnula, a Věrka zatím nachystala v ložnici opravdu romantické prostředí. Tentokrát to nebude žádná rychlovka, krásně a dlouze si vychutnají jeden druhého.
Vše začalo nádherně, Pavel byl jemný a přitom něžně důrazný... Ťuk, ťuk, ťuk, ozvalo se naléhavé klepání na pečlivě uzamčené dveře, následované úpěnlivým Maruščiným dětským hláskem: „Mamí, pomóóóc, myšák má divoké sny a budí mi ostatní plyšáky.“ Několik konejšivých vět, pronesených přes dveře nestačilo, a tak to Věrka vzdala, rychle na sebe hodila župan a šla se podívat, co že se to vlastně přihodilo. „Víš, mamí, když mi tatínek vyprávěl tu pohádku o drakovi, tak myšák tajně poslouchal, a teď mi tady křičí ze spánku. Iííí uááá.“ Zakníkala Maruška za myšáka a pokračovala: „Pomoz mi ho ukonejšit dřív, než mi vzbudí růžovou kočičku a králíčka.“
Pak se Maruška ještě potřebovala vyčurat a napít, a když se Věrka asi po čtvrthodině vrátila do ložnice, Pavel spal spánkem spravedlivých a nebyl k probuzení. Jakpak by také ne, v práci měl dneska honičku, a podvečerní výměna žárovky u tchýně zbytněla v přerovnání všech zavařenin. A že jich má babička opravdu hodně. Nu, nevadí, i rána mohou být krásná, a tak si Věrka nařídila budíka na půlhodinku dřív.
Pavouk
Budík tiše zavrněl, Věrka ho rychle zamáčkla, Pavla si probudí sama tak, jak to má rád. Něco ji zašimralo ve vlasech, tak honem pryč s tím, prohrábla si je rukou. V šerém svitu počínajícího rána však zahlédla nohatého tvorečka, jak jí celý vystrašený peláší pod peřinu. Rázem zkoprněla a místo plánovaných něžných slůvek vykřikla: „PAVLE, PAVOUK, HONEM MĚ HO ZBAV.“ Všemožných hmyzích potvor se nebojí, ale z pavouků má opravdu panickou hrůzu. Pavouk byl sice zdárně odstraněn, ale s ním zmizela i všechna Věrčina touha po ranním milování.
Ti dva vlastně ani žádnou alternativní antikoncepci nepotřebují, protože Věrka běžně používá klasickou hormonální. Nicméně před časem se s Pavlem rozhodli, že si k Marušce pořídí maličké miminko, a tak ji vysadila. Je ovšem otázkou, jestli jim v tomto rodinném rozhodnutí právě ta alternativní antikoncepce nezabrání.