Křest ohněm

Autor: Jan Pražák | 11.9.2014 o 6:00 | Karma článku: 3,41 | Prečítané:  597x

„Jé, Milane, buď přece opatrný, ách, ou, ou.“ Napůl vykřikla a napůl zavzdychala Lenka, celá jakoby ztuhla a napružila se, prsty zaryla do dlaní.

„Už zase, to mi udělala dneska nejméně posté.“ Pomyslel si Milan ve chvíli, když stačilo maličko ubrat plyn, aby se řidič z vedlejší ulice mohl pohodlně zařadit do pomalu jedoucí kolony aut před něj. Tentokrát se mu však naštěstí nesnažila sápat na volant.
 
Milana řízení vyloženě baví. Řidičák si udělal hned v osmnácti, tehdy byl šťastný pokaždé, když ho jeho tatík pustil za volant jejich rodinné škodovky stodvacítky. Řízením se sice neživí, ale od těch dob už má najeto pěkných pár set tisíc kilometrů. Pobyt za volantem ho pokaždé uklidní a odvede od starostí, z hustého provozu a arogantních řidičů si nic nedělá. Někdy jede pasivněji, jindy v něm převládne sportovní duch, a když to jde, tak to trochu osolí, ale ví, co si může dovolit a nikdy zbytečně neriskuje. Drží se pravidla „na silnici očekávej od každého, že může udělat to nejhorší, co se vůbec udělat dá.“
 
Svou Lenku má rád, však už s ní také prožil hezkých pár let, společně vychovávají dva čiperné klučiny, vlastně dnes již téměř dospělé mladé pány. Prostě rodinná pohoda k pohledání.
 
Kombinace Lenky a cesty autem je však pro Milana noční můrou. Řidičák sice má, ale nejezdí, nicméně stále mu mluví do řízení. Nemá odhad a je strašně úzkostlivá, Milan to občas komentuje slovy: „Kdybys ty byla za volantem, vjížděla na hlavní a na obzoru se objevila maličká tečička, tak budeš čekat, než přejede.“ Přitom si však Lenka nemyslí, že by byl Milan špatný řidič, a už mnohokrát mu slibovala, že se mu do toho nebude plést. Jenže jakmile se rozjedou, tak to prostě nevydrží a sebemenší vynucené přibrzdění nebo otočení volantem ji vyleká a donutí ke kritické reakci. A prudší manévr, pokud tam Milanovi někdo opravdu vletí, ji vždy vyloženě vyděsí. Párkrát si zkoušela sednout dozadu, ale ukázalo se, že je to ještě horší.
 
Vloni měli kulaté výročí svatby, a tak si udělali krátký výlet do Paříže ve dvou. Jeli pochopitelně autem, Lenka si pro jistotu před cestou vzala něco na uklidnění. Avšak jak už se to občas v životě stává, Milan si v Paříži přivodil úraz. Nic vážného, jen naštípnutá pažní kost, ale řídit zpět domů se s tím prostě nedalo.
 
Nebylo zbytí, Lenku čekala tvrdá škola života, řidičák měla naštěstí s sebou a Milan byl vskutku trpělivým učitelem. První část cesty byla příšerná, Lenka se bála, že to nezvládne a umře strachem. Už si ani nevzpomíná, jak se jmenoval ten náhodný motel, v němž přespali, ale moc dobře si pamatuje, jak se děsila, až ráno bude zas muset usednout za volant. Jenže pak přišlo překvapení, jakoby se v ní přes noc cosi zlomilo, a ona si najednou uvědomila, že už se tolik nebojí, a že jí to snad dokonce začíná chvilkami i bavit.
 
Ne, že by se z Lenky stala ze dne na den jak mávnutím kouzelného proutku bravurní řidička, ale dnes už si dokáže dojet, kam potřebuje sama, když zrovna Milan není nablízku. A z jeho života zmizel těžký mrak, Lenka mu od té doby do řízení nekecá, a běžné situace na silnici ji neděsí.
 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Zakladateľ siete pre deti milionárov: Tisíc eur je psychologická hranica

Používať ju môže iba ten, čo má na tisíceurové mesačné členské, pozerať sa ale môže každý, hovorí JURAJ IVAN.

PLUS

Kupujúci Japonec? Neexistuje, tvrdia stánkari z vianočných trhov

Strávili sme jeden deň so stánkarmi.

SVET

Rakúski voliči rozhodujú o novej hlave štátu

Rakúšania si vyberajú medzi Norbertom Hoferom a Alexandrom Van der Bellenom.


Už ste čítali?