Matěj je osmadvacetiletý vcelku dobře situovaný úředník, již nějaký čas bez partnerky. Martině odpověděl na inzerát internetové seznamky, a Kamila na něm svým citlivým ženským zrakem pozoruje neklamné známky zamilování. Bodejť by také ne, Martina mu píše tak, jakoby instinktivně přesně věděla, co na něj zabírá. Vrkají spolu na dálku prostřednictvím písmenek, avšak jakmile Matěj přijde s pozváním na první rande, Martina odpoví smutně laděným omluvným odmítnutím. Je rozvedená, má malého tříletého Lukáška, který je často nemocný, a zrovna teď se od něj nemůže hnout. Zároveň však Matěje rozpaluje náznaky milostných příslibů, snad mu jimi to odmítání chce nějakým způsobem vynahradit.
„Počkej a dej jí ještě čas, vždyť se znáte sotva pár týdnů.“ Pokouší se mu Kamila radit. „Co ty víš, třeba má nějakou špatnou zkušenost, možná jí nějaký čas potrvá, než se osmělí. A nebo nevypadá přesně tak jako na té fotce, kterou jsi mi ukazoval. Čeká, až si na sebe na dálku trochu zvyknete a zároveň tě chce víc poznat, aby se tolik nebála, že ji po první schůzce opustíš. To víš, matky samoživitelky to nemají moc jednoduché.“ „Já vím,“ odpovídá jí na to Matěj, „vždyť na ni nechci pospíchat. Mám ji rád, to je prostě celé. Zkrátka a dobře bych se s ní chtěl začít scházet.“
O pár dní později dospěla Martina, tedy abychom byli přesní, vlastním jménem Jarka k rozhodnutí, že je třeba s objektem MK vstoupit do závěrečné fáze. Za ty tři neděle od prvního kontaktu jej má tak akorát nažhaveného, další otálení by ho mohlo odradit, případně vzbudit podezření. Tentokrát to navlékne na záludnou chorobu svého fiktivního syna, která si vyžádá nákladné léčení. MK na tom není finančně špatně, je sice trochu opatrný, ale dostatečně zabouchnutý, takže „půjčka“ by v jeho případě mohla být takových dvacet, možná i třicet tisíc.
Zavolá mu, sehraje zoufalou a domluví si s ním rande v některé ze svých oblíbených zastrčených čajoven. Nejlepší bude „U hnědého lístku,“ ta je blízko jeho pracoviště, může tam za ní přiběhnout okolo poledne. Setkání nesmí být moc krátké, aby ho stačila přesvědčit, ale ani ne příliš dlouhé, aby mu nedala prostor na zbytečné zvídavé otázky z očí do očí. To samozřejmě zařídí fiktivní Lukášek, kterého bude hlídat kamarádka, nemající mnoho času. Pokud MK přesvědčí, samotné předání peněz musí proběhnout co nejdřív, aby o tom nemohl dlouho přemýšlet, případně se s někým poradit. Když je MK stačí rychle vyzvednout, tak si je od něj nechá dát nejlépe týž den v podvečer na bleskovém setkání. Pokud by po ní chtěl nějaký průkaz totožnosti, sehraje samozřejmě uraženou a okamžitě odejde, jak už se jí to párkrát stalo. Výbava na schůzku je tedy jasná, trochu pozměnit vzhled, hodně smutku, nadějeplné obdivné zamilované chování, ostatně jako pokaždé.
Jarka je tedy rozhodnutá, bere do ruky jeden ze svých několika telefonů se simkou s předplaceným kreditem a vyťukává příslušné číslo...
Dokončení příště