Jak si Jirka neužil

Autor: Jan Pražák | 1.10.2015 o 6:00 | Karma článku: 5,45 | Prečítané:  875x

„Aspoň jednou v životě bys měl vyzkoušet, jaké to je s jinou ženou. Vždyť jsi měl před Květou jen pár zkušeností, které ani nestály za řeč.“ říkávalo čas od času Jirkovi jeho horší já.

Jirkova Květa je žena, o které sní snad každý mladý muž. Pohledná, milá, sebejistá, ale skromná, vždy přímá a upřímná, a Jirka je s ní a s malým Pavlíkem šťastný. A jejich milostný život? Parádně si vyhovují, není co dodat. Přece jí nebude nevěrný, oponuje svému horšímu já, nebude komplikovat život jí ani sobě a vystavovat rodinu v ohrožení. Což o to, příležitost by asi našel, ale pak se na něj nějaká nalepí a co dál? A vůbec, vždyť nikdy nic takového neschvaloval.

„Ale vždyť přece nemusíš mít hned milenku, chceš-li to zkusit, zajdi za profesionálkou,“ nedalo se odbýt to jeho horší já. „Vzpomeň si, jak jsi tuhle narazil na erotické stránky, tam by sis přece vybral, a taková ti žádné potíže dělat nebude. A když to uděláš jenom jednou, tak tě to finančně nezruinuje.“

Marná sláva, jednoho krásného dne Jirka svému pokušení neodolal. Zavolal na telefonní číslo, uvedené pod obrázkem prsaté blondýny, nabízející půlhodinu tajných rozkoší za „pouhých“ osm set korun. Ozval se mu příjemný mladý ženský hlas, prozradil mu adresu, která byla nedaleko jeho zaměstnání, domluvil se na čase návštěvy.

Jirka se cestou cítil celý jakoby rozpolcený. Na jednu stranu v očekávání doposud nepoznaných slastí v náručí jiné ženy, ale na druhou stranu... Ne, tyhle myšlenky musí teď rázně zapudit.

Vlastně ani pořádně nevěděl, co očekával, ale rozhodně to nebylo to, co uviděl, když mu přišla otevřít na pohled úplně normální, snad jen trochu víc namalovaná dívka z inzerátu. Docela obyčejný panelákový byt, umakartová koupelna a maličký pokojík s letištěm. Jirkovi to připomnělo byt přátel, s nimiž se občas s Květou navštěvují. Jen jejich ložnici neznal a tak nevěděl, jestli tam též mají to zrcadlo na zdi za postelí, kterého si všiml tady.

Krátké pomazlení na úvod a pak už, už, Jirka přímo hořel nedočkavostí a vzrušením. Jenže pak přišel okamžik, v němž zavadil pohledem o svůj vlastní odraz v zrcadle. Rázem si vzpomněl na střípek štěstí, když se včera po příchodu z práce objal s Květou v předsíni před zrcadlem a Pavlík jim vesele pobíhal okolo nohou. Touha a vzrušení byly jak mávnutím kouzelného proutku pryč.

Dívka se snažila, dělala, co mohla, ale nebylo to nic platné, Jirkovu mysl ovládly výčitky svědomí a už se nedokázal vzrušit. Nakonec ho nenapadlo nic jiného, než se té neznámé dívce svěřit. Vypadala, jako by byla na podobné věci zvyklá a nedělala z toho vědu, spíš se snažila obrátit celou tu trapnou záležitost v humor. Na Jirkovu poznámku „vidíš, úplně zbytečně jsem vyhodil osm stovek“ odpověděla, aby to bral jako humanitární pomoc někomu, kdo si tímhle způsobem musí vydělávat na splátky dluhů, za které ani nemůže.

Večer se Jirka snažil nedat na sobě znát pocit zpráskaného psa, ale Květa svým ženským instinktem vytušila, že není vše v pořádku. Těžko říct, nakolik dokázala odhadnout, co se vlastně stalo, ale podařilo se jí zvolit ten nejlepší „nástroj,“ jaký byl v dané situaci možný. Před spaním svedla Jirku k tak nádhernému pomilování, jaké dokáže každičkou chmuru hravě odvát.

Po čase se v Jirkovi ozvalo pro změnu jeho lepší já: „Tak vidíš, těch osm stovek vlastně vůbec nebylo zbytečnou investicí, protože jednou provždy umlčelo mého horšího bratříčka. Měl bys být rád, leckoho to stojí daleko víc a mnohým se to vůbec nepodaří.“

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Rakúska úľava pre demokratov, varovanie pre populistov

Väčšinu politikov a ich tímov musel nad výsledkami obliať studený pot.

SVET

Van der Bellen bude prezidentom, Hofer priznal porážku

Po zrátaní 70 percent hlasov z volebných urien je nereálne, aby Hofer nepriaznivý stav zvrátil.


Už ste čítali?