Měkké a tvrdé dárky

Autor: Jan Pražák | 24.12.2015 o 6:00 | Karma článku: 8,75 | Prečítané:  612x

Ne, že bych coby malý kluk nad měkkými dárky ohrnoval nos, ale býval jsem z nich trochu zklamaný. Snažil jsem se snažil chápat, že kalhoty a jiné kusy oblečení jsou potřebné, ale opravdovou radost jsem míval jen z dárků tvrdých.

Vzpomínám na jedny Vánoce, když už jsem trochu povyrostl a dávno nevěřil na Ježíška, jak jsem se nejprve zhrozil nad dárkem měkkým, abych se posléze upřímně zaradoval z tvrdého dárku.

V těch dobách bylo zvykem jezdit v sedmé třídě na školní lyžařský výcvik. Ve sklepě se na mě smály stařičké celodřevěné lyže s ozdobnou špičkou, jaké dnes bývají k vidění už jen jako dekorace v horských hospůdkách. Týdenní zájezd byl plánovaný na leden a já záviděl klukům, kteří se chlubili lyžemi s hranami a s umělou skluznicí. Tehdy to byla vcelku novinka, mně však připadalo, že bez nich v partě spolužáků prostě neobstojím. A tak jsem si je moc a moc přál od Ježíška pod stromeček. Vlastně tehdy už od rodičů.

Naši si trochu potrpěli na formality, takže napřed zvoneček a poté sice krátká, ale pro mě nekonečná chvilka poslechu koled před rozsvíceným stromečkem. Úpěnlivě jsem v tom pološeru tiše pátral očima po nějakém dlouhém předmětu, ale s doznívající gramofonovou deskou odeznívaly i mé naděje kamsi do nenávratna.

Jakožto nejmladší člen rodiny bylo mou povinností roznášet dárky z pod stromečku, pěkně střídavě všem zúčastněným. Každý si ten svůj rozbalil, více či méně upřímně se z něj zaradoval, a teprve poté jsem se směl vydat pro další.

Pod stromečkem jsem pátral a šátral, jako jeden z prvních těch mých se mi připletl pod ruce dárek vpravdě měkký. „Aha, to budou asi fusekle,“ pomyslel jsem si a honem se jal jej rozbalovat, abych zkrátil čas před další možností. „Proboha jégrovky, to snad ne.“ A že prý, aby mi na těch horách nebyla zima. Hlavou se mi honily chmurné představy spolužáků, řvoucích smíchem, až tenhle prezent vytáhnu z batohu a budu se do něj soukat. Copak by nestačily úplně obyčejné klukovské trenky?

Zbytek roznášení dárků jsem prožil už spíše ve snách, nedokázal jsem se té šílené představy zbavit. Za chvilku zbyl pod stromečkem poslední dárek, byl nadepsaný mým jménem a vpadal jako krabice s botami. Vzal jsem ho do rukou a chtěl zvednout... a nic. Nešlo to. Jako by byl přilepený.

Nebyl přilepený, byl jenom téměř celý zasunutý pod válendou, a jak jsem ho postupně vytahoval, rozbušilo se mi srdce víc a víc. Sláva, byly to ony. Kýžené vytoužené lyže s umělou skluznicí. Z dnešního pohledu sice už také historické, kluzná plcha byla z pertinaxu a vázání kandahár, ale já byl šťastný a na ty prokleté podvlíkačky jsem rázem dočista zapomněl. Lyžařský výcvik byl nakonec skvělý, lyže jezdily jako o závod a vůbec mi nevadilo, že mě mnohokrát pořádně vyválely ve sněhu. A ty jégrovky? Už ani nevím, jak se mi to podařilo, ale nakonec jsem nějak ukecal maminku a mohl si vzít jen ty klasické trenky.


A tak mi dovolte mít i dnes jedno přání. Přál bych si, abyste všichni vy, milí čtenáři, prožili Štědrý den se zdravím, láskou a štěstím, mohli se radovat z dárků, jež potěší vás i vaše blízké.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Rakúska úľava pre demokratov, varovanie pre populistov

Väčšinu politikov a ich tímov musel nad výsledkami obliať studený pot.

SVET

Van der Bellen bude prezidentom, Hofer priznal porážku

Po zrátaní 70 percent hlasov z volebných urien je nereálne, aby Hofer nepriaznivý stav zvrátil.

SVET

Rakúskym prezidentom bude holandský šľachtic z Ruska

Tiahnuce sa voľby vyhral Alexander Van der Bellen.


Už ste čítali?