Vašku, stav se na kafíčko, ten můj bude mít odpolední

Autor: Jan Pražák | 11.8.2016 o 6:00 | Karma článku: 4,33 | Prečítané:  1162x

„Šikula, ten nový chlapík, co koupil luxusní vilku v sousedství,“ problesklo Katce hlavou. „Už se nechal slyšet, že ani nepotřeboval hypotéku. Ten sporťák je nejnovější model a nábytek, co mu vezli, stál určitě hodně přes milion.

„Nějak se mi zasekla vrata od garáže,“ pohodila Katka elegantně bohatou hřívou vlasů, když se jí podařilo vyčíhat ten správný okamžik, „pomůžete mi?“ „Ale s radostí,“ odpověděl šikula jejímu hlubokému plnému výstřihu. Pohrál si s dveřmi, garáž otevřel během pár okamžiků a ani mu nedošlo, že to překážející prkno tam Katka narafičila schválně. „Já jsem Vašek, nechcete se podívat, jak jsem tady zabydlel?“

Katce zajiskřilo v očích, několika úmyslně přehnanými přískoky zaparkovala do garáže a jakoby omylem se o Vaška lehce otřela, když jí dával přednost ve dveřích své vilky.

„Já, já, já, moje, moje, moje, tuhle přiohnout smlouvičku, támhle přitlačit na zákazníčka...“ Vychloubačné sebestředné řeči vnímala na půl ucha, hlavně si dala záležet na tom, aby svým naoko přirozeným chováním podnítila Vaškův právě zažehnutý chtíč. Nenápadnými pohledy si ověřila svůj první dojem, že v téhle vilce žije pořádný pracháč a okem odbornice se přesvědčila, že tu není žádné záznamové zařízení.

Doširoka otevřela oči a na moment se k němu pevně přitiskla hned, jakmile to na ni poprvé zkusil. Pak se však zarazila a odtáhla: „Dnes ještě ne, miláčku, vždyť se známe teprve pár minut. Ale příští týden má ten můj moula odpolední a vrací se domů až před půlnocí. Zastav se u mě v pondělí večer na kávu.“ Zůstala stát v jeho těsné blízkosti s lehce pootevřenými ústy, jakoby chtěla ještě něco dodat, ale nemohla najít ta správná slova.

„Víš, lásko, mám takový tajný sen,“ pronesla skoro šeptem, „vždycky jsem chtěla, aby se mě muž, kterého obdivuji, zmocnil silou. Ten můj trouba je sice hromotluk, ale nikdy na to nepřistoupil. Ty jsi takový uvnitř citlivý a navenek ostrý chlap, viď, že to pro mě uděláš? Já bych se naoko bránila a ty bys mě prostě použil.“

Použil - tohle slovo Vaška v souvislosti se sexem ještě nenapadlo. Na moment zaváhal. Pak si však uvědomil, že ovládat lidi silou proti jejich vůli je něco, co dělá často a rád. Tohle by sice bylo jenom jako, ale ta husička to určitě dokáže skvěle sehrát. Myšlenka se mu zalíbila: „To víš, ty moje myšičko, uchvátím tě jako šelma svou kořist a už nepovolím.“ Katka vystřihla prvotřídní roztoužený pohled, uchopila jeho ruku a jako závdavek pondělních milostných hrátek si ji vší silou přitiskla na své ňadro. Kratičkou bolest umně zamaskovala dalším naivním pohledem. „Tak přesně v osm, nechám pootevřené dveře, abys mě mohl přepadnout. A až bude po všem, tak hned zas vypadni, prosím.“ Zavrněla a zmizela mu z očí.


Vrazil do jejího domku jako velká voda a nalezl ji, jak sedí v lehkých šatičkách v pohodlném křesle a v předklonu si prohlíží nějaký módní časopis. Neváhal ani vteřinu, zvrátil ji dozadu a začal s ní strhávat oblečení. „Co ... co tu děláš? Nech mě, nesahej na mě... Okamžitě vypadni ... au, áááu.“ „Krucinál, ta se ale umí bránit,“ pomyslel si v duchu Vašek, „ta se měla dát na herečku.“

Nezacházejme do nechutných detailů. Katka svou obranu nadávkovala přesně tak, aby vypadla jako skutečná, ale přitom Vaška neodradila. Jeho bolestivé násilí snášela s myšlenkou, že přesně zapadá do jejího plánu. Též on se zhostil své role na výbornou, čím víc se bránila, tím víc přitlačil a se zvrácenou radostí vytrval až do samého konce. Na závěr jí věnoval pohrdavý pohled a domovními dveřmi práskl s myšlenkou, že těch pár šrámů, co ji nadělal, určitě skryje před tím svým troubou nějakým mejkapem. „Dal jsem si záležet, odteďka mi tahle husička bude zobat z ruky, a co nevidět si určitě řekne o další rande.“


Ve středu večer objevil Vašek v poštovní schránce maličkou obálku s flash diskem. „Kterýpak otrava mi to zas něco chce?“ Strčil ji do kapsy a málem na ni zapomněl. Vzpomněl si na ni až těsně, než šel spát a vsunul ji do počítače. Bylo tam pár videí a pak nějaký textový dokument.

„Ta husička si nás dokonce tajně nahrála,“ pomyslel si se zadostiučiněním, když spustil první video. Ano, bylo tam všechno se všemi syrovými detaily. Její obrana, jeho rány i s tou trochou škrcení, které jí přidal jako bonus. Pomaličku mu začalo docházet, že tohle jejich milostné spojení vypadá jako nefalšované znásilnění. Polil ho studený pot. Na závěr viděl sám sebe, jak odchází a Katka se s tichým sténáním hroutí pod křeslo. Modřiny na jejím těle, tiše se chvějícím na zemi, zbytněly v jeho očích do obludných rozměrů.

Třesoucíma se rukama otevřel textový soubor, jehož obsah ho už ani nepřekvapil: „26. tohoto měsíce si v 8 hodin večer vyzvedneme tašku se třemi miliony korun, kterou umístíš do vyřazeného rozvaděče na jižním konci naší ulice za opuštěným domem číslo 12. Zajistíš, aby v té době v blízkosti nikdo nebyl. Do následujícího dne po předání peněz se vystěhuješ a už nikdy se v těchto místech neukážeš. Pokud tyto podmínky nesplníš, originály záznamů z domácích kamer budou předány našemu právníkovi. Jistě dobře víš, v jakých podmínkách žijí vězni, odsouzení za hrubé násilí vůči ženě.“ Zvedl oči od obrazovky a pohledem zavadil o prémiový reklamní kalendář. Šestadvacítka, přespříští pondělí, se na něj jakoby posměšně zašklebila z drahého ručního papíru.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Zakladateľ siete pre deti milionárov: Tisíc eur je psychologická hranica

Používať ju môže iba ten, čo má na tisíceurové mesačné členské, pozerať sa ale môže každý, hovorí JURAJ IVAN.

PLUS

Kupujúci Japonec? Neexistuje, tvrdia stánkari z vianočných trhov

Strávili sme jeden deň so stánkarmi.

SVET

Rakúski voliči rozhodujú o novej hlave štátu

Rakúšania si vyberajú medzi Norbertom Hoferom a Alexandrom Van der Bellenom.


Už ste čítali?