Děti odtržené od civilizace

Autor: Jan Pražák | 25.9.2014 o 6:00 | Karma článku: 5,02 | Prečítané:  995x

Občas se setkáváme s případy, kdy mladá rodina plánuje vychovávat nebo již dokonce vychovává své děti izolovaně od jejich vrstevníků. Takoví lidé žijí mnohdy stranou od civilizace, s níž udržují pouze ty nejnutnější kontakty. Technické vymoženosti moderní doby využívají pouze sporadicky, pokud je vůbec mají. Své děti neposílají do školy, vyučují je a připravují je na život sami, a to cestou lásky a dobra.

Pokud je výchova potomků prováděna opravdu v láskyplném prostředí, případně zaštítěném křesťanskou vírou, člověk by se mohl na první pohled domnívat, že je vše v pořádku a že z takových dětí jednou vyrostou dobří a pracovití lidé, mající pevné morální základy. Jenže, obrazně řečeno, každé ptáče musí jednoho krásného dne vyletět ze svého rodného hnízda a začít se bez pomoci druhých potýkat s nástrahami života.

Představme si malé přirovnání. Budeme-li nějaké dítě udržovat od samotného narození ve zcela sterilním prostředí, prostém všech bakterií a virů, znemožníme mu, aby si vytvořilo protilátky. Když ho pak umístíme do běžného prostředí, ve kterém ostatní lidé úspěšně bojují s nejrůznějšími infekcemi pouze za cenu občasných onemocnění, vystavíme jej něčemu, čemu nedokáže vzdorovat. Záhy onemocní a bez intenzivní lékařské pomoci může být ztraceno.

Podobně je na tom mladý člověk, který až dosud pobýval výhradně v ochranném všeobjímajícím rodinném kruhu. Po jeho opuštění je rázem konfrontován s životem, který nám ostatním připadá normální, někdy trochu tvrdší, jindy možná snazší. Životem plným každodenních protivenství a soupeření, která si my mnohdy ani neuvědomujeme, ale která jsou pro něj něčím novým, s čím se nedokáže poprat. On se totiž „prát“ vůbec neumí a neví, že bez občasného boje v životě prostě neuspěje. Nenalezne si nebo si nalezne jen velmi obtížně partnera, zaměstnání, kamarády a nevytvoří si další vazby, které jsou k normálnímu životu potřebné.

Proto když o takovém případu zaslechnu, tak je mi už dopředu líto člověka, kterého se to týká a který to bude mít nesmírně složité, až jednou vyroste a postaví se na vlastní nohy. Anebo pokud se na ně nepostaví a zůstane závislý na svých stárnoucích rodičích, kteří to s ním sice mysleli dobře, ale připravili mu nelehký život.

Ještě mnohem horší jsou případy, u kterých se v takto izolované výchově objevují prvky náboženského sektářství se všemi jeho nešvary, jakými jsou například neúcta k lidem stojícím mimo sektu, striktní veganství, odmítání transfuze krve i za cenu smrti, a podobně. A vůbec nejhorší je, pokud je na dítěti pácháno násilí. Ale to už by bylo na úplně jiné povídání.

Prvek ryze individuální výuky rodiči je podle mého názoru prospěšný jen u hendikepovaných dětí, pro něž by byla klasická školní docházka obtížná, případně nemyslitelná. Zde se však nejedná o odtržení od civilizace, protože takoví rodiče obvykle spolupracují s odbornou lékařskou a pedagogickou pomocí, a navíc, pokud je to možné, využívají moderní technické prostředky, které jim jejich nelehký úkol mohou alespoň částečně usnadnit. Před takovými rodiči naopak smekám a oceňuji jejich rozhodnutí nedat své dítě do ústavu, ale starat se o něj v rodinném prostředí.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

TECH

Miliardy ľudí čoskoro zažijú nevídanú klímu

Klimatická zmena prebieha nad zemou rýchlejšie ako nad oceánmi. Takmer polovica dnes žijúcich ľudí zažije podnebie aké nepoznáme

DOMOV

Sudca Hrubala: Neviem, či bol Procházka politická objednávka. Vyzerá to tak

Združenie Za otvorenú justíciu sa zrejme zmení na think-tank.

DOMOV

Kaliňák nechal schátrať ubytovňu pre policajtov. Teraz sa jej chce zbaviť

Ministerstvo zaplatilo 175-tisíc za projekt, ktorý skončil v koši.


Už ste čítali?