Věra na blogu

Autor: Jan Pražák | 19.1.2017 o 6:00 | Karma článku: 3,99 | Prečítané:  636x

Její články Jarka upoutaly, a tak si ji zařadil do svých oblíbených blogerů. Pokaždé se těšil, až mu pípne mobil a on si zas vychutná její jednou eroticky provokativní, jindy společensky kritické řádky.

„Tahle kočka by možná stála za hřích,“ meditoval Jarek nad jejím profilovým obrázkem poté, co si přečetl článek plný skrytého vnitřního napětí. Byl to jeden těch, v němž psala o sobě, jak se domníval, když odhalovala tajemství své údajné kamarádky. „Vdaná, blonďatá, se šibalskými plamínky v očích, naznačujících touhu po ochutnání zakázaného ovoce. Sečteno a podtrženo, za pokus nic nedám.“ Uzavřel své úvahy Jarek dobyvatel a přidal pod článek svůj komentář. Se slovíčky to uměl a dal si záležet, aby jejich smyslu porozuměla jen autorka a neupoutal pozornost ostatních.

„Věra Svobodová vás žádá o přátelství.“ Oznámil hned druhého dne Jarkovi Facebook a ukázal mu fotku autorky článku, který včera tak vtipně okomentoval. „Jejda, to je fofr, sama si mě našla, šikovná holka, to jsem nečekal.“

Vyměnili si pár soukromých zpráv, pak rychle přešli na klasický mail. „Mé erotické články jsou jenom taková hra, občas trochu popustím uzdu fantazii, ale moc si od toho neslibuj. Jsem docela obyčejná ženská se dvěma dětmi a ten můj mě dost hlídá. To víš, blog unese leccos. Navíc neříkej, že zrovna ty by sis chtěl něco začít se zadanou.“ Dočetl se Jarek poté, co naznačil svůj zájem.

„Když žena řekne ne, myslí možná, když řekne možná, myslí ano,“ pomyslel si a dal se do psaní. „Bude mi potěšením si s tebou hrát aspoň v písmenkách.“ Vyměnili si pár mailů, v nichž to jiskřilo vzrušením a žhavou smyslností, až Jarek usoudil, že pomalu nazrál čas na první setkání. „Sex až na třetím rande,“ vzpomněl si na dávnou poučku a po kratším přemlouvání se mu podařilo pozvat Věru na kafe.

Po dvaceti minutách čekání v intimním boxu příjemné kavárny pípnul Jarkovi mail: „Moc se ti omlouvám, nemůžu přijít, odchytil mě manžel, píšu narychlo z garáže. Nezlob se, broučku, jsem z toho strašně smutná, prosím, prosím, napiš mi něco hodně nemravného, třeba ti to někdy splním.“

Do týdně přijala Jarkovo pozvání k němu domů, ale za jedné podmínky. Musel jí slíbit, že se na ni nebude zlobit, když ho něčím překvapí, ať už to bude cokoli. A že to na ni v životě nikomu neprozradí. Slíbil a nyní čekal, natěšený, vysprchovaný. Na stole láhev dobrého vína, ve váze sedmero růží, v ložnici čerstvě povlečená postel, co kdyby.

Zvonek. Vyskočil a běžel otevřít. „Teď ne, proboha, nemám čas, nemůžu se nechat nikým zdržovat.“ Pomyslel si, když před sebou uviděl matrónu pomalu širší než vyšší a o generaci starší než on sám. „Ahoj, to jsem já, vím, že to ode mě nebylo fér, klidně mě hned vyhoď.“ Dívala se na něj s vážnou tváří a sice omluvným, ale pevným pohledem. „A nejsem Věra, ale Veronika,“ špitla a on si všiml, že na ní přece jen jedna malá drobnost sedí. Šibalské plamínky naň sice zajiskřily z úplně jiných očí než na té fotce, ale byly tam.

Slunko šlo dávno spát, den odezněl, tma za okny přinesla sníh a mráz. Láhev byla dávno vypitá, ti dva načali další. Usrkávali drobnými doušky a probrali celý život, Veronika se Jarkovi svěřila, jak si před časem vytvořila své druhé já. Někde v hlubinách internetu si našla fotku mladé ženy, takové, jakou by si sama přála být. Založila si nový mail, facebookový profil a zaregistrovala si blog, vše bylo tak snadné. A začala žít, už si nepřipadala tak stará a opatrná, nikým nepovšimnutá. Libovala si v odvážném psaní, získala spoustu virtuálních přátel. „A teď ses objevil ty a dohnal jsi mě, máš mě v rukou. Vím, nemůžu se ti líbit, a tak mi aspoň chvilku vyprávěj. Pověz mi o tom, co všechno bys teď se mnou chtěl dělat, kdybych byla tvou vysněnou Věrou.“

Přátelé, buďme diskrétní. Vydejme se ven do mrazu, dovolme sněhu, ať nám chladí tvář a nechme ty dva samotné.

 

PS: Osoby, které vystupují v tomto článku, nemají nic společného se zdejším blogem.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Spolupracuje aj s firmou Apple. Peniaze na výskum ale nedostal

Spoločnosť Highchem s pätnástimi zamestnancami a vyše miliónovými tržbami nemá podľa hodnotenia dostatočné odborné kapacity.

DOMOV

Koho odfotili s Kollárom či Lipšicom? Politici a mafiáni na fotkách

Z väzby prepustili Ľubomíra Kudličku.


Už ste čítali?