Jan Pražák
Hříšná Maruška
„Honzo, dneska si dej větrník sám. Nahlas u toho mlaskej a tvař se, jak ti náramně chutná,...
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-). Zoznam autorových rubrík: Kočičiny, Potichu (on a ona), Domácí skřítkové, Lyrika (řádky nejen milostné), Postřehy ze života (pro zasmán, Jezdíme nejen po kolejích, Ostatní (všehochuť)
„Honzo, dneska si dej větrník sám. Nahlas u toho mlaskej a tvař se, jak ti náramně chutná,...
„Radko, neměla bys všechno nechávat na Ondrovi nebo se jednoho dne sebere a uteče ti.“
„Nechápu, proč se mnou nechce dobrovolně spát. Furt se na něco snaží vymlouvat, tvrdí, že nemůže,...
„Jé, Majko, seš to ty? Léta jsme se neviděly, ty černý krátký vlasy ti fakt slušej. Ještě děláš v tý drogerii?“
„Maruško, co se stalo? Udělal ti snad někdo něco? Jestli ano, tak mi to klidně řekni a já už si ho podám.“
První manželství se mi nevydařilo. Mám-li být upřímný, Marcela byla pro mě příliš náročná nóbl dáma,...
„Proč se tak mračíš, má krásná dámo, když víš, že úsměv na tváři ti sluší daleko víc?“
„Mílo, potřeboval bych si s tebou promluvit. Víš, provedl jsem hroznou věc a vůbec bych se ti nedivil,...
Na své rodiče si pamatuji jen z dětství. O prázdninách po první třídě mě odvezli z města na venkov k babičce,...
„Promiň, jestli na tebe budu protivná, ale dneska jsem fakt naštvaná!“
Víte, jak vypadá dočista zblblá zamilovaná ženská, která na svém partnerovi přehlíží všechny chyby a je vůči nim slepá?
„Jémine, dobrý den, ráda vás tu vidím. Dáte si tureckou kávu s větrníkem nebo jste si od té doby oblíbili něco jiného?“
Pěkně naostro: „Hedviko, promiň, přestala jsi mě bavit a já už s tebou prostě nechci dál spát.“
Vánoční firemní večírek pokročil, Romana se už chystala odejít, ale Lukáš ji zdržoval.
„Proboha, proč si chceš k sobě vzít postižené dítě? Notabene ve svém věku?“
„Honzo, myslíš to vážně, nebo mi věšíš bulíky na nos jen proto, abys mě potěšil?“
„Tatínku, nutně potřebuju, abys mě obejmul,“ prohlásila asi pětiletá holčička a obrátila své oči nahoru k muži,...
„Honzo, jak se ti dnes líbím?“ Zeptala se mě Maruška nad kávou s větrníkem a dotkla se rukama brýlí, které měla na nose.
„Koho sis to proboha našla, holka moje nešťastná?“ Zatvářila se mamka zděšeně, když jsem jí poprvé vyprávěla o Filipovi.
Byla jsem jediným pozdním dítětem svých rodičů, mamince jsem se narodila ve čtyřiceti a táta byl ještě o pět let starší.